Maximilien Robespierre: Nejvyšší Bytost (8. 6. 1794)

Ten den navždy přišlo štěstí, které Francouzi zasvětili Nejvyšší Bytosti. Nikdy mu svět, ten který stvořil, nenabídl takovou podívanou tak hodnou Jeho pozornosti. Viděl na zemi vládu tyranie, zločin a podvod. V této chvíli vidí, jak celý národ bojuje s utiskováním lidské rasy, přerušuje své heroické úsilí, aby povznesl myšlenky a modlitby lidí k jeho vznešené Bytosti, který se věnuje poslání, jehož se ujal a našel sílu, aby jej dokončil.

Není to On, jehož nesmrtelná ruka, vrývající do srdce muže zásady spravedlnosti a rovnosti, napsala tam rozsudek smrti tyranů? Není to On, kdo od počátku věků, nařídil na všechny časy a pro všechny lidi svobodu, dobrou víru a spravedlnost?

Nestvořil krále, aby pohltili lidskou rasu. Nestvořil kněze, aby nás zapřáhli jako ohavná zvířata, k vozu králů a aby dávali světu příklady podlosti, pýchy, lakoty, proradnosti, zhýralosti a lži. Stvořil svět, aby potvrdil svou moc. Stvořil lidi, aby si jeden druhému pomáhali, aby se navzájem milovali, a aby dosáhli štěstí tím, že budou čestní.

Je to On, kdo zasadil do srdce vítězného tyrana výčitky svědomí a strach a do srdce utiskovaného a nevinného klid a odvahu. Je to On, kdo ponouká dobrého muže, aby nenáviděl toho zlého a aby ten zlý muž respektoval toho dobrého. Je to On, kdo skromně zdobí čelo krásy, aby je učinil ještě krásnější. Je to On, kdo způsobuje, že matčino srdce tluče něžně a s radostí. Je to On, kdo smyje slzy syna, který se tiskne k matčině hrudi. Je to On, kdo tiší neodbytné a něžné touhy před posvátnou láskou k vlasti. Je to On, kdo zahrnul přírodu půvabem, hojností a vznešeností. Vše to, co je dobré, je Jeho dílem, nebo je to On sám. Zlo náleží mravně zkaženému člověku, který utiskuje své bližní nebo trpí, že jsou utiskováni.

Stvořitel přírody svazuje všechny smrtelníky nekonečným řetězem lásky a štěstí. Ať zhynou tyrani, kteří se jej pokusí zlomit!

Francouzi, republikáni, je na vás, abyste očistili zem, kterou oni pošpinili, a povolali zpět spravedlnost, kterou oni vyhnali! Svoboda a čest společně vyšly z božské hrudi. Bez nich nemůže lidstvo žít.

Šlechetní lidé zvítězili byste nad všemi nepřáteli? Konejte spravedlnost a vyjadřujte úctu Bohu, tu jedinou úctu, které je hoden. Ó lidé, zachraňme se dnes sami, pod Jeho ochranou. Zítra se vrátíme do boje se zhýralostí a tyrany. Ukážeme světu příklad moci republikánů. Abychom mu stále mohli vzdávat čest.

Netvor, kterého geniální králové vrhli na Francii, se vrátil zpět do nicoty. Ať všechny zločiny a všechno neštěstí světa zmizí spolu s ním! Vyzbrojeni jeden po druhém dýkami fanatismu a jedy atheismu, králové vždy plánovali vyvraždit lidstvo. Jestli nejsou déle schopni mrzačit bohosloví pověrčivostí, ztotožňovat se s jejich zločiny, zkouší lid vyhnat ze země, aby tam sami mohli zločinně vládnout.

Ó lidé, nebojte se již jejich svatokrádežných spiknutí! Nemohou už vyrvat svět z hrudi jeho Stvořitele než litovat své vlastní srdce. Nešťastníci pozvedněte oči k nebi! Hrdinové vlasti, vaše šlechetná oddanost není čiré bláznovství. I když vás nohsledové tyranů mohou zavraždit, není v jejich moci, aby vás zcela zničili. Ať jsi kdokoli, stále si nemůžeš ponechat své vznešené myšlenky pro sebe. Nemůžeš vázat tvůj pomíjivý život s Bohem a nesmrtelností. Ať příroda znovu použije všechnu svou nádheru, a rozum ať se zmocní celé říše! Nejvyšší Bytost není zničena.

Je to především rozum, který vyhnal naše nepřátele pryč z republiky. Rozumu je dáno, aby posílil blahobyt říše. Je to pro ni, aby nám zaručil odměnu za naši odvahu. Spojme tedy rozum s našimi činy. Buďme seriózní a rozvážní ve všech našich úvahách jako muži, kteří se starají o zájmy světa. Buďme horliví a neústupní v našem hněvu proti intrikujícím tyranům, zachovejme klid v nebezpečí, buďme trpěliví v práci, neúprosní při oplácení msty, skromní a ostražití při úspěchu. Buďme šlechetní k dobru, soucitní k nešťastným, neúprosní ke zlu, spravedliví ke všem. Nespoléhejme se na pouhý blahobyt, a na vítězství bez zaútočení, také ne všechno záleží na štěstí nebo na zvrácenosti ostatních. Jediní, ale spolehliví ručitelé naší nezávislosti nechte nás, abychom rozdrtili bezbožný spolek králů vznešeností našeho charakteru než silou našich paží.

Francouzi, kteří jste bojovali proti králi, vy jste proto hodni toho, abyste vzdali čest Bohu. Bytosti všech Bytostí, Stvořiteli přírody, odporný nástroj despotismu, podlý a krutý aristokrat tě uráží právě vzýváním Tvého jména. Ale obhájci svobody se Ti mohou poddat, a odpočívat s důvěrou na Tvé otcovské hrudi. Bytosti všech Bytostí není třeba, abychom Ti nabízeli nespravedlivé kněze. Ty znáš ta stvoření, která Ti procházejí rukama. Jejich potřeby neuniknou Tvé pozornosti, více než tajemství jejich tajných myšlenek. Nenávist ve špatnou víru nám hoří v srdcích spolu s láskou ke spravedlnosti a vlasti. Naše krev proudí pro lidskost. Uzři naši modlitbu. Uzři naše oběti. Uzři náš obdiv, který Ti nabízíme.

Brian MacArthur (ed.), The Penguin Book of Historic Speeches, London 1995, s. 185-187.