Dekret Národního konventu o stanovení maximálních cen a mezd (20.  9. 1793)

Čl.1. Předměty, které podle názoru Národního konventu představují nezbytnou životní potřebu a pro něž považuje za nutné stanovit maximum čili nejvyšší ceny, jsou: maso, slanina a vepřové sádlo, máslo, rostlinný olej, živý skot, solené ryby, víno, kořalka, ocet, jablečný mošt, pivo, dříví, dřevěné uhlí, kamenné uhlí, lojové svíčky, sůl, mýdlo, potaš, cukr, křída, bílý papír, kůže, železo, litina, olovo, ocel, měď, konopí, len, vlna, látky, plátno, surový průmyslový materiál, boty, řepa, tabák.

Čl. 2. Maximální cenu dříví první jakosti, stejně i dřevěného uhlí a kamenného uhlí tvoří jejich cena, jaká byla v r. 1790, a zvýšená o jednu dvacetinu.

Čl.3. Maximální ceny všech ostatních poživatin a zboží prvořadé potřeby, uvedených v odst. 1., budou na celém území Republiky tvořit ceny, jaké měly v r.1790 […] zvýšené nyní o jednu třetinu […]

Čl. 7. Všechny osoby,které prodávají nebo kupují zboží uvedené v odst. 1. nad jeho maximální cenu stanovenou a zveřejněnou v každém departementu, zaplatí úředně vyměřenou peněžní pokutu v dvojnásobku hodnoty prodávaného předmětu ve prospěch toho, kdo případ oznámil. Tyto osoby budou zaneseny do seznamu podezřelých a podle toho bude s nimi nakládáno.

Kupující však uvedenému potrestání nepodléhá, pokud sám oznámí prodavače porušujícího zákon. Každý obchodník je povinen mít ve svém obchodě tabuli s uvedením maximálních cen čili nejvyšších cen svého zboží.

Čl. 8. Maximum čili nejvyšší hranici pracovní mzdy, platu za denní a úkolovou práci stanoví generální rady komun od vydání tohoto dekretu do září příštího roku, ve všech místech,v oné velikosti, jakou měly v roce 1790 a zvýšené nyní o jednu polovinu této hodnoty.

Čl. 9. Municipality mohou prohlásit za mobilizované a v případě nutnosti trestat třemi dny vězení ty řemeslníky, dělníky a osoby nejrůznějšího povolání, které by bez závažných důvodů odmítaly zabývat se obvyklou prací.

Chrestomatija po istorii gosudarstva i prava zarubežnych stran, Moskva 1984, s. 243-244. In: Arnošt SKOUPÝ, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.