Betty Harris, věk 37:
Vdala jsem se ve 23 letech a v dole jsem začala pracovat po svatbě. Tkávala jsem od svých dvanácti let. Neumím ani číst ani psát. Pracuji pro Andrewa Knowlese z Little Boltonu (Lancs) a dělám někdy sedm dní v týdnu, někdy méně. Jsem tahač a pracuji od šesti hodin ráno, do šesti hodin večer. Přestávku mám hodinu v poledne, kdy jím svůj oběd, k němuž mám chléb a máslo, nemám žádné pití. Mám dvě děti, ale ty jsou příliš mladé, aby pracovaly. Jako tahač jsem pracovala i v těhotenském období. Znám ženu, která přišla domů, umyla se, ulehla do postele a porodila dítě. Za týden šla znovu do práce. Okolo pasu mám opasek a řetězy, které vedou mezi mými nohami a chodím po rukou a nohou. Cesta je velmi prudká a musíme se proto držet lana a když tam není lano, tak čehokoliv, čeho je možné se chytnout. V dole je šest žen a okolo šesti chlapců. Práce, kterou vykonávám, je pro ženu velmi těžká. Tam, kde pracuji, je šachta velmi vlhká, voda přetéká přes naše dřeváky a už jsem zažila, že byla ke stehnům. Ze stropu hrozně kape voda. Mé oblečení je promočeno skrz naskrz po celý den. Nikdy v životě jsem nebyla nemocná, jen když jsem slehla v těhotenství.
Sestřenice ve dne hlídá mé děti. Já jsem velmi unavena, když se večer dostanu domů. Někdy usnu ještě dříve, než se stačím umýt. Nejsem tak silná, jak jsem bývala, a nemůžu zastat svou práci tak jako dříve…
Opasek a řetěz jsou horší, když jsou ženy v jiném stavu. Můj chlap mě mnohokrát zbil, protože jsem nebyla připravená. Nebyla jsem na to na začátku zvyklá a on neměl velkou trpělivost.
Znala jsem hodně mužů, kteří bili své tahačky vozíků. Znala jsem muže, kteří si dovolovali na tyto ženy - některé z nich pak měly nemanželské děti.
Patience Kershaw, věk 17, Halifax:
Do šachty jdu v pět hodin ráno a vyjdu v pět hodin odpoledne. Nejdříve se nasnídám, mám ovesnou kaši a mléko, poté si vezmu svůj oběd, ke kterému mám koláč, a sním ho po cestě. Nikdy nepřestávám ani neodpočívám, protože do té doby, než se dostanu domů, nemám nic jiného k jídlu. Doma mám brambory a maso, maso nemám každý den.
Two Women Miners, Great Britain, Parliamentary Papers, 1842, Vol. XV, s. 84 a Vol. XVII, s. 108. In: Modern history sourcebook, http://www.fordham.edu/halsall/mod/1842womenminers.html