The Economist: Liberalismus: pokrok a optimismus (1851)

 

O ekonomech se říká, že jsou svou přirozeností a povoláním chladní, aritmetičtí a neschopni nadšení. Doufáme, že v tomto ohledu nebudeme indiskrétní, když přiznáme, že považujeme za štěstí a privilegium, že jsme vsadili na tuto naši kartu v prvních padesáti letech tohoto století. [...] Bylo velkým skokem kupředu ve všech složkách materiálního blahobytu, takového, jaký si nikdy nepředstavovala ani vědecká vize, ani poetická fantazie. Není to zveličení, když řekneme, že v bohatství, ve stylu života, v objevech vědy a jejich aplikacích na komfort, zdraví, bezpečnost a schopnosti lidí, ve veřejné a soukromé morálce, v šíření (pokud rovnou ne ve zlepšení) znalostí, ve smyslu sociální charity a spravedlnosti, v náboženské svobodě a v politické obratnosti – doba uplynulých padesáti let nás posunula kupředu rychleji a dále než jakákoliv jiná polovina století v moderní době [...] v mnoha z vyjmenovaných oblastí došlo k pokroku rychlejšímu a více udivujícímu než ve všech stoletích předcházejících. Co se týče civilizované Evropy, je v mnohých rozhodujících bodech rozdíl mezi 18. a 19. stoletím větší než mezi prvním a 18.

Když se odvoláme na některá z výjimečných zlepšení, která přinesla právě uplynulá polovina století – jako 35letý mír, pokud jde o morálku; jako filantropické a správné přesvědčení, že blaho většiny, ne jedné nebo dvou tříd, je vlastním předmětem sociální péče; směřování lidstva, jehož smýšlení dospělo ke zrušení otroctví; zlepšení trestních systémů a pochyby, které pocházely z jejich užitku; pokroky v církevní toleranci a vzájemné snášenlivosti: a takové jako použití páry v lokomotivách na vodě a na souši a následné rozšíření spojení po celém světě, pokud jde o fyziku; - taková jako vynález a obecné zavedení páry; užívání železnic a elektrických telegrafů; rozšířené užívání strojů ve všech oblastech života, které téměř odstranilo velice tvrdou, škodlivou tělesnou práci, kromě zemědělství, ve kterém, ačkoliv jsou pracující rychle postihováni revmatismem a tak, následkem bídy a nadměrné práce za každého počasí, předčasně stárnou, byly přesto udělány velké pokroky: - když si připomeneme několik událostí tohoto druhu, přesvědčíme se, že právě uběhlá polovina století je plnější zázraků, než kdy bylo zaznamenáno.

 

 

The Economist (London), vol. IX, 4. 1. 1851, s. 5 a 18. 1. 1851, s. 57. In: Dennis SHERMAN a kol., Western Civilization. Sources, Images, and Interpretations, vol. II, since 1660, New York 1983, s. 145-146.