Němečtí měšťané žádají hospodářskou jednotu Německa (28. 4. 1819)

Nejpokornější prosba německých obchodníků a továrníků, shromážděných na Velikonočních trzích roku 1819 ve Frankfurtu nad Mohanem, o zrušení cel a mýt uvnitř Německa a o zřízení celoněmeckého celního systému, opírajícího se o zásady retorze ve vztahu k sousedním státům. Podána prostřednictvím profesora Lista z Tübingen, jako plnomocníka žadatelů.

Dne 28. dubna 1819

Důstojný spolkový sněme!

My, níže podepsaní, shromáždění na trzích ve Frankfurtu, němečtí obchodníci a továrníci, stísněni smutným stavem otcovského obchodu a průmyslu, obracíme se společně k nejvyššímu představitelstvu německého národa, abychom objasnili příčiny našeho neštěstí a úpěnlivě prosili o pomoc. V zemi, kde většina továrníků buď přestala existovat, nebo vede nuzný život, kde většina obchodníků se stala skoro nečinnou - je snad potřebné ještě blíže dokazovat, že zlo dosáhlo svého nejvyššího stupně?

Příčina tohoto strašného rozkladu německého průmyslu a obchodu spočívá buď v individuálním, nebo veřejném pořádku. Kdo však může vytknout Němci nedostatek smyslu pro důkladnost a pracovitost? Copak uznání toho se nestalo příslovečným mezi národy Evropy? Kdo by mu mohl nepřiznat smyslů pro podnikavost? copak neprovozovali světový obchod ti, které nyní cizozemci označují za drobné obchodníky?

Jedině v nedostatcích veřejného řádu v Německu hledáme a nacházíme příčiny zla.

Rozumná svoboda je podmínkou celkového fyzického a duševního rozvoje člověka.

[...]

Jenom tehdy mohou národy dosáhnout nejvyššího stupně materiálního blaha, jestliže upevňují všeobecný, volný, neomezený obrat zboží.

[...]

Třicet osm celních a mýtních pásem paralyzuje v Německu vnitřní ruch a vyvolává více méně takový účinek, jako kdyby se převázal každý orgán lidského těla, aby krev přes něj nemohla protékat do druhého.

Provozovat obchod mezi Hamburkem a Rakouskem, Berlínem a Švýcarskem znamená projít deset států, prostudovat deset celních a mýtních soustav, zaplatit desetkrát tranzitní clo. Kdo však je v takovém nešťastném postavení, že bydlí na hranici, kde se stýkají tři nebo čtyři státy, ten prožívá celý svůj život uprostřed nepřátelství celníků a výběrčích mýta, ten nemá vlasti. Situace lidí, kteří by chtěli pracovat a provozovat obchod, je beznadějná; závistivým zrakem tito hledí za Rýn, kde velký národ od Kanálu až do Středozemního moře provozuje obchod na volných řekách a otevřených cestách nepotkávaje žádného výběrčího mýta.

[...]

Friedrich List, Gessammelte Schriften, Bd. II, Stuttgart-Tübingen 1850, s. 15-19. In: Teksty zródłowe do nauki historii w szkole, Warszawa 1960, č. 36, s. 3-4; Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.