Statut Karla Alberta z r. 1848 (4. 3. 1848)
Čl. 1. Náboženství katolické, apoštolské a římské, je jediným státním náboženstvím. Ostatní současná vyznání jsou tolerována zákonem.
Čl. 2. V čele státu stojí monarchistická zastupitelská vláda. Trůn je dědičný podle řádu sálského práva.
Čl. 3. Zákonodárnou moc vykonávají spolu král a dvě komory: senát a sněmovna poslanců.
Čl. 4. Osoba krále je nedotknutelná a posvátná.
Čl. 5. Král sám má výkonnou moc. Je prvním představitelem státu, velitelem všech pozemních a námořních sil, vyhlašuje válku, uzavírá mír, svazky politické, obchodní a jiné, uvědomuje o nich komory, pokud to dovoluje zájem a bezpečnost státu. Smlouvy, vyžadující si finančních břemen nebo teritoriálních změn, nemohou nabývat platnosti, dokud s nimi nevyjádří obě komory souhlas.
Čl. 6. Král jmenuje státní úředníky, podepisuje dekrety i přechodná opatření, nezbytná při zavádění zákonů, aniž by zdržoval jejich zavazující platnost a kohokoliv uvolňoval z jejich vykonávání.
Čl. 7. Král sám potvrzuje zákony a vyhlašuje je.
Čl. 8. Král disponuje právem udílet milost a změnit trest.
Čl. 9. Král svolává každoročně obě komory: může odkládat zasedání a rozpouštět sněmovnu poslanců, avšak v tom případě svolává do čtyř měsíců jinou.
ČL. 10. Zákonodárné návrhy podává král i každá z obou komor. Avšak každý zákon zavádějící daň, potvrzující rozpočet nebo státní účty, musí být nejprve schválen sněmovnou poslanců. [...]
Čl. 24. Všichni obyvatelé království bez ohledu na svůj titul nebo hodnost jsou si rovni před zákonem. Všichni rovným způsobem mohou užívat občanských a politických práv, práv zastávat civilní a vojenské úřady, s výjimkou případů stanovených zákonem.
Čl. 25. Všichni bez rozdílu rovným stupněm, v závislosti na majetkovém postavení, nesou státní břemeno.
Čl. 26. Osobní svoboda je zaručena. Nikdo nemůže být uvězněn nebo postaven před soud, než pouze v případech předpokládaných zákonem a způsobem jím stanoveným.
Čl. 27. Soukromé obydlí je nedotknutelné. Domovní prohlídku nelze provést jinak, než pouze ve jménu zákona a způsobem zákonně stanoveným.
Čl. 28. Tisk je svobodný. Zákon bude trestat jeho zneužívání. [...]
Čl. 33. Senát se skládá z členů jmenovaných doživotně králem v neomezeném počtu, majících čtyřicet let a vybíraných z následujících kategorií osob . [...]
Čl. 34. Knížata královské rodiny jsou zákonnými členy Senátu. Jejich místo je hned vedle předsedy. Vstupují do Senátu v 21. a mohou hlasovat od 25. roku svého života. [...]
Čl. 39. Poslanecká sněmovna se skládá z poslanců volených ve volebních obvodech stanovených zákonem.
Čl. 40. Poslanec nemůže být přijat do sněmovny, není-li poddaným krále, nemá-li 30 let, nepožívá-li plně občanských a politických práv a nesplňuje-li jiné podmínky požadované zákonem.
Čl. 41. Poslanci zastupují národ jako celek, ne tedy pouze ty oblasti, ve kterých byli zvoleni. [...]
Čl. 47. Sněmovna poslanců má právo vznášet proti královským ministrům obvinění a předkládat je Nejvyšší soudní komoře. [...]
Teksty źródłowe do nauki historii w szkole, Warszawa 1960, č. 36, s. 23-24. In: Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.