Ústava svobodného města Krakova

Dodatečná dohoda, podepsaná ve Vídni 3. května 1815, mezi Rakouskem, Pruskem a Ruskem týkající se Krakova (Dodatek č. 3 k Aktům Vídeňského kongresu z 9. června 1815)

ČLÁNEK 1. Katolické náboženství, apoštolské a římské, je bráno jako zemské náboženství.

ČLÁNEK 2. Všechna křesťanská náboženství jsou svobodná a neutváří žádné odlišnosti v sociálních právech.

ČLÁNEK 3. Současná práva věřících nechť zůstanou zachována. Před zákonem jsou si všichni občané rovni a všichni jsou jím rovněž chráněni. Zákon také ochraňuje tolerovaná náboženství.

ČLÁNEK 4. Vláda svobodného města Krakova a jeho území se skládá ze Senátu složeného ze dvanácti členů, kteří se nazývají Senátory, a z Prezidenta.

ČLÁNEK 5. Devět Senátorů včetně Prezidenta nechť je voleno Sněmovnou reprezentantů. Čtyři další nechť jsou vybráni Kapitulou a Akademií, které budou mít právo jmenovat každého druhého ze svých členů pro zasedání v Senátu.

ČLÁNEK 6. Šest senátorů bude zvoleno doživotně. Předseda Senátu zůstane ve funkci po tři roky, ale může být také znovu zvolen. Polovina z dalších senátorů uvolní každý rok místo nově zvoleným do Senátu a bude to věk, který označí tři členy, kteří budou muset opustit svá místa na konci prvního roku po znovuzvolení, tj. že dva nejmladší věkem odejdou první. Pokud jde o čtyři senátory jmenované Kapitulou a akademií, dva z nich nechť zůstanou ve funkcích doživotně a dva zbývající nechť jsou nahrazeni na konci každého roku.

ČLÁNEK 7. Příslušníci světského kléru a univerzity, stejně jako vlastníci pozemků, domů či jiných nemovitostí, jestliže platili padesát polských florénů pozemkové daně, tovární či manufakturní podnikatelé, velkoobchodníci a všichni, kteří jsou zapsáni v burzovním rejstříku, význační umělci krásných umění a univerzitní profesoři, v případě, že dosáhnou stanoveného věku, nechť jim patří právo volit. Mohou být zvoleni v případě, jestliže kromě jiného splní další podmínky stanovené zákonem.

ČLÁNEK 8. Senát podle své vlastní vůle a ze své pravomoci jmenuje a odvolává z administrativních postů placené úředníky. Též uděluje všechny církevní prebendy, jejichž udílení je propůjčeno státu, vyjma čtyř kapitulních míst, které nechť jsou rezervovány pro doktory fakult zabývajících se vzděláním, a pro ty, kteří jsou jmenováni Akademií.

ČLÁNEK 9. Město Krakov se svým územím se dělí na obce městské a venkovské. První nechť mají dva tisíce a ty druhé nejméně tři tisíce pět set duší, podle toho, jak to daná lokalita dovolí. Každá z těchto obcí bude mít jednoho svobodně zvoleného starostu, jemuž je svěřena funkce provádět vládní nařízení. Jestliže to okolnosti vyžadují, ve venkovských obcích je mohou provádět pověření zástupci starosty.

ČLÁNEK 10. Každý rok v měsíci prosinci nechť se sejde Sněmovna reprezentantů, jejíž schůze nemohou být delší než čtyři týdny. Tato sněmovna bude vykonávat všechny pravomoci legislativní moci; též bude kontrolovat účty veřejných financí za uplynulý rok a bude připravovat rozpočet. Také bude volit soudce. Bude míti právo žaloby (dvoutřetinovou většinou hlasů) státních úředníků, kteří budou shledáni ze zpronevěry, braní úplatků nebo ze zneužívání funkcí, a jejich následné popohnání před Nejvyšší soudní dvůr.

ČLÁNEK 11. Sněmovna reprezentantů nechť je složena: 1. z vyslanců obcí, z nichž každá zvolí do ní jednoho ; 2. ze tří členů delegovaných Senátem ; 3. ze tří Prelátů jmenovaných Kapitulou ; 4. ze tří doktorů fakult, jmenovaných univerzitou ; 5. ze šesti úředníků, kteří se budou střídati ve funkci smírčího.

Prezident Sněmovny nechť je vybrán ze tří členů delegovaných Senátem. Žádný zákonný návrh usilující o změnu existujících zákonů nemůže být přednesen na zasedání Sněmovny reprezentantů, jestliže nebyl předtím diskutován v Senátu a jestliže nemá předem předpokládanou šanci na zisk většiny hlasů.

ČLÁNEK 12. Sněmovna reprezentantů nechť se nezabývá tvorbou občanského a trestního zákoníku, stejně tak ani formou průběhu soudního řízení. Sněmovna nechť touto prací bez odkladu pověří komisi, ve která bude při své práci bráti ohled na místní specifika a také na ducha místních obyvatel. Dva členové Senátu nechť jsou včleněni do této komise.

ČLÁNEK 13. Jestliže zákon není schválen sedmi osminami reprezentantů a jestliže Senát shledá, v počtu devíti hlasů, že zde jsou ve veřejném zájmu důvody podrobit zákon ještě jednou debatě zákonodárců, ten bude odložen k rozhodnutí Sněmovny do příštího roku. Jestliže se jedná o případ financí, starý zákon zůstává v platnosti až do doby schválení a aplikace zákona nového.

ČLÁNEK 14. Pro každý obvod skládající se z nejméně šesti tisíc duší nechť je ustanoven smírčí úředník jmenovaný Sněmovnou reprezentantů. Jeho působení bude omezeno na dobu tří let. Krom jeho povinnosti smírčího bude oficiálně bdít nad záležitostmi horníků, stejně tak jako na pře, které se týkají pozemků a jmění náležejících státu či veřejným institucím. Ohledně těchto záležitostí vchází ve slyšení s nejmladším ze Senátorů, kterému nechť je přednostně svěřena starost bdít nad zájmy horníků a nad vším, co se týká pří vztahujících se pozemků a jmění státu.

ČLÁNEK 15. Nechť existuje soud první instance a apelační soud. Tři soudci v první instanci a čtyři soudci u soudu apelačního, v to počítaje jejich prezidenty, jsou soudci doživotně; soudní pomocníci, kteří budou podle lokality v potřebném počtu u každého soudu, nechť vzejdou ze svobodné volby obcí a nechť ostávají ve svých funkcích jen po dobu, kterou stanovují příslušné zákony. Tyto dva druhy soudů soudí každou soudní při bez ohledu na její podstatu nebo postavení zainteresovaných osob. Jestliže jsou rozhodnutí obou soudních instancí shodná, není již možné odvolání. Jestliže jejich rozhodnutí jsou v zásadě odlišná nebo jestliže Akademie poté, co prozkoumá soudní akta, uzná, že se vyskytl prostor pro stížnost kvůli porušení zákona nebo porušení zásadních forem soudního jednání po stránce občanských práv, stejně tak jako v případě absolutních rozsudků či rozsudků hanobících, případ nechť je předán ještě jednou k apelačnímu soudu, ovšem v tomto případě budou k počtu běžných soudců přičleněni všichni smírčí soudci města a čtyři osoby, z nichž každá ze zainteresovaných stran vybere z řad občanů polovinu. Přítomnost tří soudců je nezbytná pro vynesení rozsudku v případě první, pěti v druhé a sedmi v poslední instanci.

ČLÁNEK 16. Nejvyšší dvůr pro případ zmiňovaný článkem 10 nechť se skládá: 1. z pěti vylosovaných Reprezentantů; 2. ze tří členů Senátu vybraných tímto orgánem; 3. prezidenty obou soudů; 4. ze čtyř smírčích úředníků, kteří právě vykonávají funkci; 5. ze tří občanů vybraných vyšetřovatelem.

ČLÁNEK 17. V případě sporů občanskoprávních a trestních jsou soudní řízení veřejně přístupná. V případě soudního vyšetřování (a v první řadě těch, které jsou ryze trestní) se používá výslechu svědků, což je nutné přizpůsobit místním zvyklostem a též kultuře a charakteru místních obyvatel.

ČLÁNEK 18. Soudní moc je nezávislá.

ČLÁNEK 19. Na konci šestého roku od publikace konstitučního statutu, nechť jsou podmínky pro to stát se Senátorem zvoleným Reprezentanty následující: 1. být věku 30 let včetně; 2. mít ukončena kompletní studia absolvovaná na jakékoliv akademii nacházející se na území bývalého Polského království; 3. vykonávat funkci starosty po dobu dvou let, funkci soudce po dobu dvou let, funkci Reprezentanta po dobu dvou zasedání Sněmovny; 4. být vlastníkem nemovitého jmění zdaněného 150 polskými florény zemské daně, které bylo získáno alespoň jeden rok před zvolením. Podmínky pro to stát se soudcem nechť jsou následující: 1. být věku třiceti let včetně; 2. míti ukončená studia na některé výše zmíněné akademii a obdržet titul hodnosti doktora; 3. pracovat po dobu jednoho roku předtím jako zapisovatel a rovněž mít roční praxi podobnou té advokátské; 4. býti vlastníkem nemovitého vlastnictví hodnoty 8000, které bylo získáno alespoň jeden rok před zvolením. Pro to stát se soudcem druhé instance nebo prezidentem toho či onoho soudu je mj. zapotřebí těchto podmínek: vykonávat funkci soudce první instance nebo smírčího úředníka po dobu dvou let a být jednou Reprezentantem. Pro zvolení Reprezentantem obce je třeba: 1. být věku dvaceti šesti let včetně; 2. ukončit kompletní studia na krakovské akademii; 3. být vlastníkem nemovitého majetku zdaněného částkou 80 polských florénů a vlastnit jej nejméně jeden rok před zvolením.

Všechny tyto podmínky zmiňované v tomto odstavci nechť nejsou aplikovány na ty, kteří během existence Velkovévodství varšavského vykonávali funkce závislé na nominaci Králem nebo na zvolení Zemskými sněmy, ani na ty, kteří nyní získali svrchovanost Smluvních vládců. Ti nechť mají plné právo být jmenováni či voleni na všechna místa.

ČLÁNEK 20. Všechna nařízení Vlády, Zákonodárství a Soudních dvorů nechť jsou uváděna v polském jazyce.

ČLÁNEK 21. Příjmy a výdaje Akademie nechť tvoří součást všeobecného rozpočtu svobodného města Krakova a jeho území.

ČLÁNEK 22. Činnost tajné služby nechť je zajišťována prostřednictvím odloučené jednotky městské policie, která bude míti tomuto účelu odpovídající velikost. Tato odloučená jednotka nechť je utvořena zvlášť a podřízena bývalému řadovému důstojníkovi, který tuto funkci přijme jakožto formu penze. Nechť je též vyzbrojen a vycvičen dostatečný počet četníků pro udržení bezpečnosti na cestách a ve vesnicích.

Podepsáno ve Vídni 3. května milostivého roku 1815.

Princ Metternich. Princ Hardenberg. Vévoda Razumovskij.

M. de Clercq (ed.), Recueil des traités de la France II. (1803-1815), Paris 1880, s. 511-515.