Otázka: Víte něco o tlaku, přímém či nepřímém, který byl vyvíjen na voliče jiné barvy buď z důvodu zabránit jim volit nebo ovlivnit v politickém smyslu jejich hlas?
Odpověď: Ne pane, ne od minulého jara. Loni na jaře dost hrozili, aby lidé jiné barvy nevolili a tato organizace ohrožovala velký počet lidí jiné barvy, i když ti, co to dělali tvrdili, že s ní nemají nic společného.
Otázka: Jaká byla podstata hrozeb, o kterých mluvíte?
Odpověď: Neřekl bych, že já osobně znám tyto výhružky, ale slyšel jsem mluvit o klanu, který se zajímal o hlas negrů, o způsob, jak volili. Nějací pánové na ulici mi říkali, že nemůžeme v tomto obvodě zvítězit; že už nikdy více nemůžeme vyhrát, i když máme v našem obvodě většinu 2 000 hlasů. To bylo loni na jaře. Od té doby jsem o ničem neslyšel, o žádné hrozbě...
Otázka: Sčítáním bylo ustanoveno, pokud se nemýlím, že bílou populaci tvoří 5 017 osob a černou 15 798. Je to tak, podle vašich znalostí?
Odpověď: Ano pane, tak nějak pane.
Otázka: Víte o tom, že by v tomto obvodě byly vypáleny barevné kostely nebo školy?
Odpověď: Jedna nebo dvě barevné školy v tomto obvodě byly vypáleny, není to ani deset dní, co jedna shořela. To je asi tak vše, pokud jde o vypálené černé školy. Taky jedna nebo dvě bílé školy [...] byly vypáleny. Všechny tyto požáry jsou záhadou. Nikdo o nich nic neví.
Otázka: Jaký je v obvodě vztah Bílých k barevným školám?
Odpověď: To máte tak, pane, v severovýchodní části je většina Bílých pro bezplatné školy; ale v celé západní části je většina Bílých proti bezplatné škole, ať bílé nebo černé. Setkal jsem se s mnoha lidmi a mluvil jsem s nimi. Setkal jsem se s důležitým mužem, [...] říkal mi, že je to skandál. Říkal, že princip, podle kterého mají být vychovávány děti a který je vnucený, je špatný. [...] Že prý je to názor celé komunity [...]
Otázka: Co jste slyšel o tom, že lidé jiné barvy nebudou volit?
Odpověď: Eé, ne Pane, v našem obvodě není žádná otevřená opozice, možná jenom kapánek; náš deník je proti tomu, na první stránce je heslo: Vždy proti hlasu negrů, vlastně dali ho tam po volbách v roce 1869 a vyndali před několika týdny. Myslím, že ho tam po volbách zase dají; a je jedno, který kandidát které strany tvrdí, že je pro všeobecné volební právo [...]
Otázka: Byli Bílí, kteří se podíleli na různých zásazích, o nichž jste hovořil, někdy postaveni před soud a potrestáni?
Odpověď: Žádný, nikdy jsem neslyšel, že by někdo z nich byl potrestán. Žádný z mnoha pokusů o vyšetřování k ničemu nevedl. Svědkové mi říkali, že šli sem před velký soud. Znám některé, kteří sem šli, aby řekli, že poznali jisté osoby, které spáchaly nepravosti, šli tam a viděli členy velké jury, o kterých věděli, že jsou napojeni na Klan nebo členy band [...]; a tak řekli, že nevědí nic přesného, že o nich jen slyšeli mluvit. [...] V našem městě jsou různí Bílí, znám jednoho, [...] říkal mi dnes ráno, že nepůjde svědčit před porotu, protože to bude zveřejněno; říkal, že nemá chuť se dát zabít. Je spousta takových, pane, kteří nepřijdou. [...] jejich svědectví bude sloužit jen k tomu, aby dalo vědět okolnímu světu o těchto nepravostech a to je všechno; nepomůže tomu, aby se ty bandy dostaly před spravedlnost; jenom ještě více popudí ony muže a budou hrozit další mrtví.
I. H. Fishel – J. B. Quarles, The Black American, New York 1976, s. 280-283. In: Jean-Louis ROBERT (pod vedením), Le XIXe siècle. Histoire Contemporaine, Bréal 1995, s. 188-189.