Booker T. Washington: Oběť nebyla marná (1896)

Kdyby bylo podle mě [zruš čárku] jako prostého zástupce, sedm milionů mého lidu na Jihu by mohlo poslat vzkaz na Harvard – na ten Harvard, který se díky mladému Shawovi, Russellovi a Lowellovi obětoval na oltář smrti, abychom mohli být svobodnou a sjednocenou zemí. Ten vzkaz by zněl: „Řekněte jim, že oběť nebyla marná. Řekněte jim, že přicházíme prostřednictvím obchodu, pole, šikovných rukou, zvyku hospodárnosti a spořivosti, prostřednictvím průmyslových škol a univerzit. Přibližujeme se, zdokonalujeme se, ano, už se zjevujeme. Často je tu útisk, nespravedlivá diskriminace a předsudek, ale skrz ně my přicházíme; spolu se správnými zvyky, inteligencí a jměním. Není na světě žádná síla, která by trvale zastavila náš postup“.

Jestli můj život v minulosti něco znamenal pro pozvednutí mého lidu a pro dosažení lepších vztahů mezi rasou vaší a mojí, ujišťuji vás, že od tohoto dne bude znamenat dvakrát tolik. Podle božských pravidel je jen jedna zásada, kterou se má jedinec řídit, aby uspěl – existuje pouze jedna rasa. Tato země požaduje, aby se každá rasa měřila podle amerických měřítek. Podle nich se musí rasa pozdvihnout nebo ustoupit, uspět nebo selhat a pouhý cit znamená v podstatě jen málo. Během dalšího půl století a více musí moje rasa pokračovat ve zkoušce ohněm. Máme být zkoušeni z trpělivosti, snášenlivosti, vytrvalosti, síly snést zlé, odolat pokušení, šetřit, osvojit si a užívat řemeslo, máme být zkoušeni ze schopnosti soupeřit, uspět v obchodě, nevšímat si povrchního, ale skutečného, nevšímat si vzhledu, ale vnitřního obsahu, být velcí a přesto malí, vzdělaní a přesto prostí, vysoce postavení a přesto služebníci všech. Toto, toto je ta vstupenka ke všemu, co je nejlepší v životě naší Republiky, a černoch ji musí mít, nebo odejít.

Zatímco jsme takto zkoušeni, žádám vás, abyste si zapamatovali, že kdekoli se náš život setká s vaším, posloužíme vám, nebo uškodíme. Kdekoli se váš život setká s naším, posílíte nás, nebo oslabíte. Žádný příslušník vaší rasy v jakékoli části země nemůže uškodit tomu nejhoršímu příslušníku mé rasy, aniž by ta nejpyšnější a nejmodřejší krev v Massachusetts nebyla degradována. Když Mississippi spáchá zločin, Nová Anglie také spáchá zločin, a sniží tak standard vaší civilizace. Není úniku – člověk člověka stáhne, nebo vyzdvihne.

Při vytváření našeho osudu leží hlavní tíha a podstata činnosti na nás. A v letech, která přijdou, budeme do značné míry potřebovat, stejně jako tomu bylo v minulosti, pomoc, povzbuzení a radu, kterou může silnější dát slabšímu. My, takto posílené obě rasy Jihu, brzy odhodíme pouta rasových a lokálních předsudků a vystoupíme nad mračna ignorance, úzkoprsosti a sobectví, na ten vzduch, do toho čistého slunečního světla, kde bude naším nejvyšším cílem sloužit člověku, našemu bratru, bez ohledu na rasu nebo předchozí poměry.

Udělení čestného titulu Bookeru T. Washingtonovi na Harvardu bylo významným oceněním jeho síly a vlivu. Toto je část proslovu, který Booker T. Washington adresoval harvardským absolventům.

Brian MacArthur (ed.), The Penguin Book of Historic Speeches, London 1995.