Protokol, určující právo velmocí na intervenci, podepsaný ne kongresu opavském (19. 11. 1820)
Spojenecké vlády, které se shromáždily v Opavě, aby zrale uvážily nebezpečí, jimž je nyní Evropa vystavena v důsledku revolucí, které v důsledku trestuhodného opomenutí všech povinností vypukly v několika státech, chtějíce za okolností tak vážných sáhnout k použití zákonitých a blahodárných zásad, na nichž je založeno jejich spojenectví, chtějíce také dodržovat práva posvěcená smlouvami a uchránit své národy a Evropu od zločinné nákazy a jejích politováníhodných důsledků, toužíce konečně po zabezpečení šťastného a mírumilovného rozvoje civilizace, vlády spravedlnosti a zákonů pod záštitou křesťanské morálky, pořádku a osvícené starostlivosti, řečené Vlády, když v pamětních spisech o svých konferencích z 23. října, 29. října a 7. listopadu shrnuly své názory na otázky, týkající se jejich zájmů, dohodly se, že stanoví smluvně v tomto předběžném protokolu zásady aktu, na základě kterého si přiznají právo a povinnost usnést se definitivně o opatřeních, která jsou v jejich moci, aby předešly rozšíření zla, jímž je ohrožena společnost, a aby přinesly lék tam, kde již působí spousty a kde jej mohou Spojené mocnosti postihnout.
V důsledku toho podepsali zmocněnci Rakouska, Pruska a Ruska v přítomnosti svých panovníků následující body:
1. Státy, které jsou součástí evropské aliance, jejichž forma vnitřní vlády bude změněna v důsledku povstání, čímž budou ohroženy další státy, přestávají tím být součástí zmíněné aliance a budou z ní vyloučeny až do té doby, kdy jejich postavení bude poskytovat záruky zákonitého pořádku a stability.
2. Spojené mocnosti se neomezí na to, že vyhlásí jejich vyloučení; nýbrž věrny zásadám, které vyhlásily, a vážnosti, kterou chovají ke každé zákonité vládě, jakož i každému činu, který vyvěrá ze svobodné vůle, se zavazují, že odmítnou uznat všechny změny, ke kterým došlo nezákonným způsobem.
3. Když státy, v nichž dojde k podobným proměnám, se v důsledku svého sousedství stanou otevřeným nebezpečím a Spojené mocnosti budou moci vůči nim rozvinout účinnou a blahodárnou akci, použijí, aby je přivedly zpět do lůna aliance, nejdříve přátelské zákroky, na druhém místě donucovací sílu, jestliže by její použití bylo nezbytné.
4. Království Obojí Sicílie prošlo jednou z proměn, shora charakterizovaných, a protože použití opatření vůči řečenému království, označených v předchozím odstavci, je zároveň nejvýš potřebné a možné, Spojené mocnosti stanoví, že tato opatření budou provedena s nezměnitelným záměrem respektovat politickou existenci a nedotknutelnost řečeného království a s jediným cílem vrátit svobodu králi a národu, uvést královskou moc do takového postavení, aby v království Obojí Sicílie mohla sama zavést takový pořádek, jaký by mohla udržet z vlastních sil a bez podpory zahraniční moci a zabezpečit se před každým novým revolučním otřesem a zajistit svému národu klid štěstí.
5. Ať už Spojené mocnosti dosáhnou stanoveného cíle přátelskými zákroky, nebo ho budou nuceny dosáhnout s použitím vojenských sil, je dohodnuto, že výsledek jejich společného úsilí bude moci království Sicílie a Evropě zajistit dočasnou přítomnost okupační armády v neapolském státě. V případě přátelského narovnání by tato záruka bezpečnosti byla poskytnuta králi, kdyby ji po Mocnostech žádal. V každém případě by vojenskou okupaci uskutečnila rakouská armáda jménem mocností, které sjednaly tento akt, i těch, které se k němu připojí.
6. Aby uskutečnily všechna tato opatření, budou Spojené mocnosti jmenovat zvláštní zmocněnce, kteří budou vybaveni společnými instrukcemi a kteří pod předsednictvím rakouského zmocněnce uspořádají konferenci, která bude pověřena veškerým jednáním a transakcemi, ke kterým by mohlo dojít mezi řečenými Mocnostmi a J. V. králem sicilským.
7. Na tomto základě budou pokračovat práce opavského shromáždění, až se Vlády doví o výsledcích zákroků u J. V. krále sicilského a až vláda v Tuilleriích a Svatojakubského dvora ohlásí své rozhodnutí vzhledem k tomuto předběžnému protokolu.
Tento protokol bude proto sdělen těmto vládám se všemi vysvětleními a sděleními, pokud jich bude zapotřebí.
Stalo se a podepsáno v Opavě 19. listopadu 1820.
Metternich, Hardenberg, Nesselrode, Bernstorff, Capodistrias
Dodatek k protokolu z 19. listopadu 1820
Ve shodě se zásadami, stanovenými v předběžném protokolu z dnešního dne a aby se přikročilo k aplikaci těchto zásad v neapolských záležitostech, Vlády, které podepsaly protokol, se dohodly:
1. Poslat J. V. králi sicilskému pozvání, jehož text je připojen k tomuto protokolu;
2. Doprovodit tento dopis instrukcí, rovněž přiloženou, která bude poslána vyslancům dvora rakouského, pruského a ruského v Neapoli.
Když se vlády dohodly na tomto zákroku, měly na mysli:
1. Nezanedbat žádný prostředek, který mají ve své moci, aby zcela a úplně osvobodily J. V. sicilského krále;
2. Nabídnout národu ve vznešené osobě jeho zákonného vladaře zprostředkovatele, který po politováníhodných důsledcích událostí z 2. července může jediný smířit obnovení pořádku v království Obojí Sicílie s klidem ostatní Itálie a Evropy.
Podle výsledku tohoto zákroku si Mocnosti vyhrazují, že se s konečnou platností dohodnou na opatřeních, která uplatní k vykonání plánu, jehož zásady byly sepsány v předběžném protokolu.
Páni vyslanci Francie a Velké Británie budou vyzváni, aby předložili svým vládám obsah tohoto protokolu a přání rakouského a pruského dvora, aby se Francie a Velká Británie s nimi spojily k přátelským zákrokům, ve stejném smyslu určeným J. V. králi sicilskému.
Mimo to bylo dohodnuto, že o tomto zákroku budou informovány dvory v Římě, Turíně a Toskáně, poněvadž jsou zvláště interesovány na neapolských záležitostech.
Stalo se a podepsáno v Opavě 19. listopadu 1820.
Mettternich, Hardenberg, Bernstorff, Nesselrode, Capodistrias
Josef Polišenský, Opavský kongres roku 1820 a evropská politika let 1820-1820, Ostrava 1962, s. 174-177. In: Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.