Vztah italského státu k papeži (13. 5. 1871)

 

Oddíl první

Privilegia Papeže a Apoštolské Stolice

Čl. 1. Osoba Papeže je posvátná a nedotknutelná.

Čl. 2. Útoky na osobu Papeže a rovněž i pobuřování proti němu podléhají stejnému trestu jako útoky proti osobě krále. [...]

Čl. 3. Italská vláda potvrzuje a uznává uvnitř státu královskou hodnost Svatého Otce a přiznává mu výsadu prvenství uznávanou katolickými monarchy. [...] Svatý Otec si může zachovat tradiční osobní gardu i palácovou gardu, pokud to nebude na újmu závazkům a povinnostem vyplývajícím pro gardu ze zákonů ve státě platných.

Čl. 4. Apoštolské Stolici se přiznává dotace ve výši 3 225 000 lir roční renty. [...] Dotace bude zapsána do velké knihy státního dluhu ve formě trvalé a nenarušitelné renty na jméno Apoštolské Stolice, ovšem v případě, kdyby na to Apoštolská Stolice rezignovala, tehdy za účelem plnění závazků bude vyplácení renty nadále pokračovat pro potřeby Katolické Církve. [...]

Čl. 6. V situaci uprázdnění papežského trůnu žádná soudní ani politická moc nebude moci pod jakoukoliv záminkou omezovat osobní svobodu kardinálů. Vláda vydá nařízení mající za účel zaručit volebním shromážděním kardinálů [conclave] a ekumenickým koncilům ničím nerušený průběh porad.

Čl. 9. Papežovi se zachovává plná svoboda v naplňování všech činností duchovní vlády, vyhlašování všech náboženských aktů na chrámových dveřích bazilik a kostelů.

Čl. 10. Duchovní, kteří se svým posláním v Římě podílejí na naplňování aktů duchovní vlády v Apoštolské Stolici, nesmějí z tohoto důvodu podléhat žádnému sledování, vyslýchání ani soudnímu vyšetřování od státní moci. Každý cizinec vykonávající v Římě duchovní činnost požívá té osobní ochrany, jaká náleží obyvatelům italským z moci státních zákonů.

Čl. 11. Vyslanci cizích vlád u Jeho Svatosti užívají uvnitř státu výsad a práv nedotknutelnosti diplomatických osob, a to shodně s mezinárodním právem. [...]

Čl. 12. Papež svobodně komunikuje s episkopátem a celým katolickým světem bez jakékoli ingerence italského státu.

 

(z tzv. garančního zákona italského parlamentu)

 

Teksty żrodłówe do nauki historii w szkole, Warszawa 1960, č. 36, s. 30 – 37. In: Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám novověku II (1871-1918), Olomouc 1992.