Hiratsuka Raicho: Obnovení ženských schopností (Japonsko 1911)
Na počátku byla žena Sluncem a pravou bytostí. Nyní je Měsícem. Žije životem jiných a září světlem jiných. Její tvář je bledá jako tvář pacienta.
Musíme nyní vzkřísit to Slunce, které se nám skrývalo.
„Naše skryté slunce, ať se znovu objeví ty skryté schopnosti!“ Toto byl náš neustálý protest, který jsme adresovali samy sobě. Představuje naše neuspokojené touhy, naše nejvyšší instinktivní pocity, které zahrnuje naše úplné já, sjednocující všechny naše odlišné názory.
Svoboda a osvobození! Častokrát jsme slyšely výraz „osvobození žen“. Ale co to znamená? Nepochopily jsme snad špatně výrazu svoboda a osvobození? I když nazýváme ten problém osvobozením žen, neobsahuje ještě další problémy? Za předpokladu, že jsou ženy osvobozeny od vnějších útisků, osvobozeny od nátlaku, je jim poskytováno tzv. vyšší vzdělání, mohou se uplatnit v různých povoláních, mají volební právo, je jim poskytnuta příležitost stát se nezávislými na dohledu rodičů a manželů a jsou osvobozeny od malého uvěznění svých domovů, můžeme toto všechno nazývat osvobozením žen? To vše může poskytnou vhodné podmínky a příležitosti pro splnění skutečného cíle osvobození. Přitom to však zůstává pouhým prostředkem a nevyjadřuje naše cíle nebo ideály.
Nejsem nicméně jako mnoho japonských intelektuálů, kteří naznačují, že vyšší vzdělání je pro ženy nutné. Muži a ženy mají od přírody stejné schopnosti. Proto je zvláštní domnívat se, že jedno pohlaví vzdělání vyžaduje, zatímco to druhé ne. Může to být tolerováno v dané zemi a daném věku, ale je to v podstatě velmi nesprávné tvrzení.
Lituji toho, že v Japonsku existuje pouze jedna soukromá vysoká škola pro ženy a že neexistuje žádná tolerance ze strany mužů, kteří by umožnili ženám přístup na univerzity udržované pro muže. Avšak jaká je to výhoda, když intelektuální úroveň žen se stává podobnou úrovni mužů? Muži vyhledávají vědomosti, aby unikli tomu, že postrádají rozum a osvícenost. Chtějí se osvobodit. […] Avšak různé myšlenky mohou zatemnit rozum a odvést muže od přirozenosti. Muži, kteří žijí hraním si s vědomostmi, se mohou nazývat učenci, ale nikdy se nemohou nazývat muži rozumu. Ne, naopak, jsou téměř jako slepí muži, kteří postrádají cit pro vnímání vidět věci před očima takové, jaké opravdu jsou.
Jaké je tedy to pravé osvobození, které hledám? Není to nic jiného než poskytnout ženám příležitost, aby plně rozvinuly své skryté schopnosti. Musíme odstranit všechny překážky, které stojí v cestě ženskému rozvoji, ať už jsou to vnější tlaky nebo nedostatek vzdělání. A nadto si musíme uvědomit, že my lidé vlastníme skvělé schopnosti, protože naše těla umožňují uchovávat skvělé schopnosti.
V roce 1911 Hiratsuka Raicho (1886-1971) založila nový literární časopis Seito (Modrá punčocha), aby podpořila ženské hnutí. Do jejího úsilí se zapojily další známé ženské spisovatelky včetně Yosano Akiko (1878-1942). Hiratsuka byla vnitřně zahleděná do sebe, a když mluvila o osvobození, často to srovnávala s objevením sebe sama a schopnostmi člověka. Její práce poznamenala počátky ženského hnutí za osvobození v Japonsku. Uvedený text je jejím prohlášením z doby založení společnosti Seito.
David John Lu (ed.), Japan. A Documentary History. Vol. II, New York 1997, s. 398-399.