Nejvyšší potvrzené Všeobecné Ustanovení o rolnících propuštěných z nevolnické závislosti (19. únor 1861)

Úvod

1. Nevolnické právo na rolníky, usídlené na majetcích statkářů, i na služebnou čeleď se navždy ruší způsobem uvedeným v tomto Ustanovení i v dalších společně s tímto vydaných Ustanoveních a Pravidlech.

2. Na základě tohoto Ustanovení a všeobecných zákonů se rolníkům a služebným lidem, kteří byli propuštěni z nevolnické závislosti, dávají jak osobní, tak majetková práva stavu svobodných vesnických obyvatel. Do užívání těchto práv vstupují způsobem a v těch lhůtách, jak je stanoveno v prováděcích pravidlech Ustanovení o rolnících a ve zvláštním Ustanovení služebných lidech.

3. Statkáři, uchovávajíce vlastnické právo na všechnu jim náležící půdu, poskytují rolníkům za stanovené povinnosti do stálého užívání jejich trvalou usedlost a nadto, pro zabezpečení jejich životních podmínek a plnění jejich povinností vůči vládě a statkářům, takové množství polí a jiných pozemků, jaké se přiděluje podle zásad uvedených v místních ustanoveních.

4. Rolníci musí za příděl uvedený v předchozím článku vykonávat ve prospěch statkářů povinnosti určené místními ustanoveními: prací nebo penězi.

5. Vznikající z toho pozemkové vztahy mezi statkáři a rolníky se určují pravidly vyloženými jak v tomto všeobecném, tak i ve zvláštních místních ustanoveních. […]

6. Příděl polí a jiných pozemků rolníkům a s ním spojené povinnosti ve prospěch statkáře se převážně stanoví dobrovolnou dohodou mezi statkáři a rolníky při dodržení následujících podmínek:

a/ aby příděl, poskytovaný rolníkům do stálého užívání k zajištění jejich života a svědomitého plnění státních povinností, nebyl menší než výměra, vymezená za tím účelem v místních ustanoveních;

b/ aby se povinnosti ve prospěch statkáře, vykonávané prací, neurčovaly jinak než dočasnými dohodami na dobu ne delší tří let (přitom se však v případě přání obou stran nezakazuje obnovovat takové dohody, ale rovněž pouze dočasně, ne déle na tříleté období); - a

c/ aby vcelku dohody uzavřené mezi statkáři a rolníky neodporovaly všeobecným občanským zákonům a v souladu s postavením, které dává rolníkům toto Ustanovení, neomezovaly jejich práva osobní a majetková.

Ve všech těch případech, kdy se dobrovolná smlouva mezi statkáři a rolníky neuskuteční, provádí se příděl rolníkům a určují jejich povinnosti přesně podle pravidel místních ustanovení.

7. Na těchto základech se sestavují „statutární listiny“, v nichž musí být vymezeny stálé pozemkové vztahy mezi každým statkářem a rolníkem usazeným na jeho půdě. Sestavením takových listin se pověřují samotní statkáři. Na jejich vyhotovení, projednání a uvedení do praxe se stanoví doba dvou let ode dne schválení tohoto Ustanovení. […]

Oddíl I.

O právech rolníků propuštěných z nevolnické závislosti

Kapitola I.

[…]

21. Na rolníky propuštěné z nevolnické závislosti se vztahují všeobecná ustanovení občanských zákonů o rodinných právech a povinnostech. Na tomto základě není třeba souhlasu statkáře pro vstup rolníka do manželství a v rozhodování o rodinných záležitostech. […]

22. Rolníci, jak jednotlivě, tak i celé skupiny, mohou na základě všeobecných předpisů uzavírat všechny zákonem povolené dohody, závazky a smlouvy. […]

23. Rolníkům propuštěným z nevolnické závislosti se uděluje právo rovnoprávně s ostatními svobodnými vesnickými obyvateli a při zachování pravidel obsažených ve všeobecných zákonech a v tomto Ustanovení:

a/ provozovat svobodný obchod, umožňovaný rolníkům, bez vymáhání obchodních osvědčení a bez placení poplatků;

b/ otevírat a na základě zákona vlastnit továrny a různé průmyslové, obchodní i řemeslnické podniky;

c/ zapisovat se do cechů; provozovat řemeslo ve svých vesnicích a prodávat své výrobky jak ve vsích, tak i ve městech;

d/ vstupovat do gild, obchodních společností a jim odpovídajících částí. […]

29. Rolníci propuštění z nevolnické závislosti nabývají jako svobodní vesničtí obyvatelé následující práva […] :

a/ na základě pravidel vyložených v tomto Ustanovení zúčastňovat se shromáždění projednávajících občinová rozhodnutí a společných voleb; stejně tak na základě voleb zastávat společenské funkce stanovené zákonem;

b/ přecházet do jiných stavů a společenství podle pravidel uvedených v tomto Ustanovení a rovněž, podle svého přání, vstupovat do vojenské služby. […]

c/ odcházet z místa bydliště při zachování zásad stanovených všeobecnými zákony a tímto Ustanovením;

d/ dávat své děti do všeobecných škol a vstupovat do zaměstnání v učitelské, vědecké a měřičské odbornosti. […]

Kapitola II.

[…]

31. Po zveřejnění tohoto Ustanovení se rolníkům ponechává jejich usedlost, až do jejího nabytí do vlastnictví podle zásad v Ustanovení o výkupu usedlosti rolníky a o pomoci vlády při získávání polních pozemků do jejich majetku. Všechen movitý majetek rolníků, jako je: domácí a pracovní skot, zemědělské nástroje aj., náleží na základě platných ustanovení rolníkům; občinový peněžní kapitál a obilní zásoby občiny jsou vlastnictvím rolnického společenství.

[…]

V. A. Vdovin, Sbornik dokumentov po istorii SSSR, Moskva 1975, s. 72-80. In: Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.