Prohlášení o osvobození otroků (1. 1. 1863)

[…]

Já, Abrahám Lincoln, prezident Spojených států, z moci nejvyššího velitele armády a námořnictva Spojených států, […] přikazuji a prohlašuji, že všichni lidé pokládaní v uvedených státech nebo jejich částech za otroky, jsou od nynějška i v budoucnu svobodni a že výkonná moc Spojených států, včetně vojenských a námořních sil, bude uznávat a ochraňovat jejich svobodu.

Současně obyvatele prohlášené svobodnými vyzývám, aby se vystříhali, s výjimkou případu nezbytné sebeobrany, všeho násilí a doporučuji jim, aby poctivě pracovali za přiměřenou mzdu.

Dále prohlašuji a všem dávám na vědomí, že všichni ti lidé, pokud vyhovují podmínkám, budou přijímáni jako mužstvo do vojenských služeb Spojených států v kasárnách, vojenských stanicích a jiných místech i na lodích všech druhů.

Dospívaje k závěru upřímně soudím, že toto je akt spravedlnosti, před ústavou ospravedlněný válečnou nezbytností. Odvolávám se k mínění lidstva zasluhujícího úcty a k blahosklonné milosti všemohoucího Boha.

Chrestomatija po istorii gosudarstva i prava zarubežnych stran, Moskva 1984, s. 205-206. In: Arnošt Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.