E. P. Thompson: Chudí a jejich citový rodinný život (recenze knihy Lawrence Stonea)

[…]

A tak se rozhoduje [Lawrence Stone] pro nejnepravděpodobnější odpověď ze všech: Protože nižší třídy nezanechaly žádné písemné záznamy o svém vnitřním a emocionálním rodinném životě, toto je důkaz, že žádný neexistoval. Badatelské možnosti, jaké představuje např. studium zvyků při udělování věna a dědictví mezi malými rolníky, jsou pominuty. Autorův popis lidových zvyků (starý zvyk neoddaných párů sdílení postele bez svlékání při námluvách, prodeje žen) je zkreslený, přičemž nepochopení vznikla ze špatně přepsaných dat a špatného čtení vlastních pramenů.

[…]

Stoneovy hypotézy (jakoby směrem k velké vnější temnotě) tvrdí, že citový rodinný život obyčejných lidí byl buď nulový nebo soutěživý a nepřátelský (takže chudí nesnášeli své děti, protože ty představovaly jejich konkurenty v jídle) a že jejich motivy byly buď animalistické nebo „ekonomické“ v nejubožejším a nejvypočítavějším smyslu: brali si vdovy a plodili děti proto, aby je vykořisťovali. Tyto hypotézy opakují s komickou precizností ideologii a senzitivitu paternalistů z vyšších tříd v 18. století, předcházejících wordsworthské výzvě. Stone se chytil do pastí, které položily jím využívané prameny z prostředí šlechty [„gentry“].

[…]

Historie „lidí nižší sorty“ mezi lety 1500-1800 odhaluje mnoho rozdílných rodinných modů: některé nám mohou připadat drsné, postrádající jakoukoliv prozíravost, pitoreskní; některé se mohou jevit jako chladné a omezené na základní potřeby. Ale smysl historie není v tom vidět události skrze mlhu našich vlastních pocitů, ani poměřovat je proti moderním „Nám“. Především jde o to porozumět minulosti: rekonstruovat tyto zapomenuté normy, dekódovat zastaralé rituály a odhalit skrytá gesta. Protože byly rolnické sňatky sjednávány za určité okolnosti a nezbytnosti neznamená, že mnoho rodin se nenaučilo vzájemné hluboké závislosti, lásce. Proč by se měl Stone domnívat (například), že když se muž ožení se starší ženou, je to důkazem sňatku z hmotného zájmu či pro ekonomické výhody, zatímco, když si muž vezme mladší ženu, je to důkazem posunu směrem k sňatku založenému na náklonnosti? Toto je kulturní, omezující předpoklad, očekávání osvojené v naší vlastní nevyspělé, ale sexuálně přestimulované době.

[…]

Vadí mi, že oba, profesor Stone i profesor Shorter, nechávají své čtenáře, aby tak samolibě uvažovali o své vlastní modernitě. A ještě více mi vadí, pokud oba na základě tak chatrné evidence obviňují chudé z lhostejnosti ke svým dětem a z necitlivé spoluviny při vysoké úrovni úmrtnosti.

[…]

Ale jestliže by nižší třídy nezformovaly nějaký druh emočního pouta a rodinné loajality, my, jejich potomci, bychom nikdy nedosáhli našeho milostivého původu.

[…]

E. P. Thompson, Happy families, in: New Society 41, 1977, s. 499-501.