My, podepsaní, jsme ustanoveni jako Revoluční Junta, abychom hájili a dosáhli splnění slibů, které jsme obdrželi revolucí z 29. prosince 1910. Prohlašujeme k civilizovanému světu, který nás soudí, a před národem, ke kterému náležíme a který milujeme, zásady, jež jsme formulovali, abychom ukončili tyranii, jež nás utlačuje.
[…]
1. […] Vzhledem k tomu, že prezident republiky, seňor Don Francisco I. Madero učinil z platného volebního práva krvavou frašku tím, že vstoupil do neblaze proslulého spojenectví s centificios, haciendos, feudály a tyranskými caciques, nepřáteli revoluce, aby ukoval řetězy nového diktátorství ještě hroznějšího a děsnějšího, než to za Porfiria Díaze […]: Kvůli těmto důvodům prohlašujeme, že výše uvedený Francisco I. Madero je nevhodný k uskutečnění slibů revoluce, které byl autorem […] neboť zradil principy a zesměšnil důvěru lidí […] a od dnešního dne do budoucna pokračujeme v revoluci, kterou započal, až do doby než svrhneme diktátorství, které existuje.
5. Revoluční Junta vlády morálky nebude řídit obyčejné věci do té doby, než budou zdolány diktátorské elementy Porfiria Díaze a Francisca Madera. Země je unavená ze špatných mužů a vlastizrádců, kteří dělají sliby jako osvoboditelé, ale když se dostanou k moci, tak své sliby zapomínají. […]
6. Jako dodatečnou část plánu, kterého se dovoláváme, prohlašujeme, že pozemky, lesy a vodní plochy uzurpované haciendos, cientificos nebo caciques [vypusit čárku] díky tyranii a zkorumpované justici, od nynějška patří těm městům a občanům, kteří mají odpovídající vlastnické nároky na tyto majetky, o které byli oloupeni mylnou důvěrou v naše utiskovatele. Mají si ponechat vlastnictví výše uvedených majetků stůj co stůj, ruku v ruce. Uzurpátoři, kteří se domnívají, že mají právo na výše uvedené pozemky, můžou přednést své požadavky před speciálním tribunálem, který bude vytvořen po triumfu revoluce.
7. Od té doby nezměrná většina mexických měst a občanů nevlastní nic než pole, na kterém stojí a trpí hrůzy bídné existence, bez příležitosti k zlepšení svých sociálních podmínek nebo bez zasvěcení do průmyslu či zemědělství, protože několik osob má monopol na pozemky, lesy a vodní plochy - kvůli těmto důvodům mají být vyvlastněny velké pozemky s odškodněním pro vlastníky ve výši jedné třetiny takovýchto monopolů, aby města a občané Mexika mohli získat osady, města, místa a ornou půdu. Tak bude nedostatek prosperity a blaha všech obyvatel Mexika zmírněn.
Dennis SHERMAN (ed.), World Civilizations. Sources, Images, and Interpretations, Vol. II, McGraw-Hill 1998, s. 158-159.